pátek 28. prosince 2007

Vánoce Jiřího Vacka, profesionálního lháře


Jelikož těsně v předvečer vánočních svátků Jiří Vacek podal další jasný důkaz své prolhanosti a darebáctví a tím i své značné duchovní a duševní pokleslosti, jak se může každý dočíst na jeho webových stránkách, aktuálně zařazujeme následující příspěvky namísto plánovaného rozhovoru s panem Dostálem. Panu Dostálovi se tímto omlouváme a ujišťujeme, že rozhovor s ním přineseme v jiném termínu. Na prokazatelné lži Jiřího Vacka, které se objevily v předvečer letošních Vánoc, necháváme reagovat pana M. Paříka. Na něj, jak se již u našeho nerudného „satgurua“ stalo tradicí, si vylévá „mistr“ Vacek špínu svého ega nejvíce. K novému roku jsme též připravili na pokračování nový seriál o Vackově možném spojení s komunisty na podkladě faktů a o tom, jak se právě jeho týká to, co špatného přisuzuje svým kritikům.
Redakce
* * *
Vánoce Jiřího Vacka, profesionálního lháře
Martin Pařík

Úvodem krátké vysvětlení pro razantní adjektivum „profesionálního“ v titulku. Jiří Vacek publikoval ve svých knihách řadu prokazetelných lží, za všechny uveďme alespoň tyto:

„ Nejhorší je, když nauku zapře osoba mistra. Pokud je přáním učitele jógy, jako byl například Eda Tomáš, který se celý život józe věnoval, aby jej zádušní mší zachraňoval kněz (páter Tomáš Halík) církve, která jógu považuje za kacířství, pak jde o jasný rozpor s jeho celoživotním úsilím i tím, co učil druhé. Zanechává nám tím poselství: nespoléhejte na jógu, ale na církev... selhání zde rozhodně bylo. Snad z nevíry ve vlastní dosažení... Co si mají myslet žáci o učiteli, který sám nevěří tomu, co učí, je oprávněná otázka. Mají takoví lidé vůbec právo učit? Fráňa Drtikol je dalším případem takového zapření." (Jak jsem hledal... 11, str. 64 uprostřed)

„ V čem je podstata Drtikolova pádu? V popření nauky. Kam vede, je zřejmé z jeho případu.“ (Jak jsem hledal... 11, str. 65 uprostřed)

„Jen těžko si můžeme představit větší popření buddhismu, než k jakému dospěl Drtikol na konci svého života."

„Představitelé Avataru a další obdivují samozřejmě soudruhy. Jsou pro ně spřízněné duše.“ (Jak jsem hledal... 11, str. 262 dole)

„Zamyslel se vůbec někdo z příznivců Edy Tomáše, jaký signál vyslal? „Vraťte se do lůna katolické církve. Jóga vám spásu nezajistí“. Prostě své cestě ani dosažení nevěřil, jinak by se neuchýlil o ochranu k církvi." (Jak jsem hledal... 11, str.264 nahoře)

„ Pan Pařík…tehdy pro něho jako pro mnohé byla (Míla Tomášová) pouze manželkou Edy Tomáše. Neměl ani tušení, že byla jeho mistrem. Dnes se naopak snaží vytvářet dojem duchovního obra, který se nepotřeboval učit ani od Ramana Mahárišiho… náplní jeho (p. Paříka) duchovního působení je rozhodování o mistrech.“ (Jak jsem hledal... 10, str. 70 nahoře)

„Někteří moji nepřátelé z Avataru a Doteku…považují duchovní úsilí za zbytečné, ego za božské a duchovní kázeň za zbytečnou. Když ji zdůrazňuji, tak prý vyhrožuji. I jejich vyjadřování má ke slušnosti daleko…. Jsou však v bezvýznamné menšině.“ (Jak jsem hledal... 10, str. 123-124)


Citované výmysly jsou převzaty z různých knih J. Vacka, zejména z jeho pamětí, kde tvoří, vedle jiných trapných spekulací a vykonstruovaných soudů, nikoli zanedbatelnou jejich součást. Tyto knihy Vacek prodává, z čehož logicky plyne, že si nechává zaplatit i ony absurdní lži, k jejichž sepsání jej vede buďto totální ztráta soudnosti nebo zlý záměr, nejspíše obojí. Jiří Vacek si na své živobytí přivydělává lžemi, taková je pravda.

Asi aby mu lépe chutnal sváteční hodokvas, vyplodil pan Vacek oplzlý elaborát

http://www.jirivacek-satguru.cz/clanky/aktuality/milos-tomas_-kv_-29_11_-2007_-jiri-vacek-nestaci-vyvracet_-tzn_-lhat_,

jejž si dovolím v krátkosti glosovat:

„Jak Miloš například zastírá pravdu, je zřejmé z toho, že mě obviňuje ze lži, když uvádím, že na Edových přednáškách se nemeditovalo.
Zúčastnil jsem se po dobu několika let Edových přednášek od roku 1989. Na přednáškách Edy či Míly mimo Lucernu – například v Národním domě na Vinohradech a jinde po Praze, si nevzpomínám, že by se meditovalo alespoň jeden krát.
V Lucerně setkání trvalo od 14 hodin asi do 18 hodin. Prvých jeden a půl hodiny byla přednáška. Pak následovala přestávka hodina a půl, při které se nedělo vůbec nic. Jen se prodávaly knihy a Tomášovi je podepisovali.
Zbytek času Tomášovi odpovídali na dotazy. Na výslovný požadavek účastníků, když jsem hodně optimistický, na každém druhém setkání, Eda zařadil asi 15 minut meditace na rozšiřování nádí v páteři, ale jen na výslovný požadavek návštěvníků. Sám od sebe meditaci nikdy nezařadil. Takže nejméně na polovině Luceren se nemeditovalo vůbec, na druhé polovině z celkového počtu setkání se meditovalo čtvrt hodiny z vyhrazených čtyř hodin.
Taková je pravda o meditacích v Lucerně. Přednáška a prodej knih zabraly téměř celý čas. Postačí se zeptat některého z mnoha účastníků, abychom se dozvěděli pravdu. To, že tam meditovala Míla a naše skupina přátel, na pravdě o meditacích v Lucerně nic nemění. „

Ale mění, pane Vacku, vězte, že po tomto světě chodí tisíce účastníků setkání v Lucerně, kteří nezažili přestávku trvající hodinu a půl a kteří v průběhu pořadu podle svých možností meditovali. Snad na každé zvukové nahrávce Eduarda Tomáše je zachycena řízená meditace. Co vy jste to za drzého, podlého lháře? Už to tak vypadá, že jste patřil k oněm nemeditujícím výjimkám, neboť kdybyste se opravdově, hluboce obracel k Bohu, nemohl byste takto hanebně vylhávat.

„Dne 24.11. KV musela odvolat lež, kterou dlouho šířila, že pan Přikryl neexistuje, ale že je Maríči.“

KV nic nemusela, i když podíl uvedené maríči na nehorázném článku pana Přikryla je nevyjasněný. Přesto na moji žádost redakce článek stáhla, a to hned druhý den, což je pro pana Vacka za dlouho. Po pravdě je tím, kdo šíří tuto nejasnost sám pan Vacek, když ji ventiloval na svém webu.

„Otázku autorských práv jsem obšírně vyložil několikrát, naposled nedávno a nemíním poslouchat drzé povely, „abych se zodpovídal“. Sám Avatar přiznává, že prvou knihu o Mahárišim vydal bez svolení ášramu, čímž porušil jeho i naše práva na jeho vydání a způsobil nám tak značnou finanční újmu. Na místě Avataru bych proto raději o autorských právech nemluvil. Naše autorská práva na vydání Mahárišiho životopisu jsme Avataru poskytli prakticky zadarmo a jak se nám odvděčil, každý ví. To je uznání za to, že jsme mu umožnili dosáhnout značný zisk. Obhajobou jiných autorských práv Avatar nikdo nepověřil. Bere si je jen jako zástěru pro své nepravosti. Nic víc. Ať se stará sám o sebe.“

Zodpovídat se za své prohřešky proti autorským právům jiných osob byste měl a nakonec budete muset. Znáte onen biblický výrok o zaplacení do posledního haléře? Vás se rovněž týká, nebo myslíte, že jste výjimkou? Vaše dosavadní zpupné výklady žádné osvětlení nepřinesly, naopak jen prohloubily pochybnosti o Vašem charakteru. Místo uznání vlastních lží a pokání produkujete nepravdy další. Pokud jde o knihu „V srdci skutečnosti“ od pana Navrátila, Avatar nepřiznal, že by ji vydal bez svolení ášramu, nýbrž konstatoval, že svolení nebylo třeba. Pan Vacek by měl pro oprávněnost svých výše uvedených tvrzení sdělit, zda na tento titul někdy vlastnil autorská práva. Takový totiž v nabídce titulů s autorskoprávní ochranou v Ramanášramu nefiguruje. Navíc, jak již bylo několikrát opakováno – pan Vacek zřejmě neumí číst-, Avatar si i pro vydání tohoto titulu zajistil písemné požehnání a svolení Ramanášramu, ačkoli jej nebylo zapotřebí. Na vydání obrazové publikace o Maharšim neposkytl pan Vacek práva prakticky zadarmo, nýbrž minimálně za 1459 Kč (navýšený rabat), to pro něj tedy nejsou prakticky peníze. Celkově na její distribuci vydělal minimálně 11.286 Kč. Sám tuto knihu neplánoval vydat, tak oč mu jde? Pomlouváním jiných osob nikdo pana Vacka nepověřil, a přece si na těchto pomluvách a výmyslech zčásti buduje svůj byznys. Tak proč se diví, že se zastáváme osob, jejichž práva hrubě porušuje.

Srovnej:
http://kauza-vacek.blogspot.com/2007/10/domeek-z-falench-karet-jiho-vacka.html

„Na prvém místě budou výroky pana Paříka o komunismu:
1) Komunismus je vznešená idea (rozuměj nevíra v Boha a násilné potlačování všech věřících, je vznešená idea).
2) Členství v komunistické straně není neslučitelné s duchovní stezkou (rozuměj členství ve zločinecké organizaci, která vraždí, krade, likviduje násilím zejména ty, co věří v Boha, se shoduje s duchovní praxí).
3) Vydavatelé samizdatů, kteří je nepodepisovali, aby je komunisté nezavřeli, byli zbabělci.
4) Komunistické volby byly pravé volby a kdo k nim pod nátlakem chodil, podporoval komunisty. Takže ne sovětské tanky, StB, soudy, milice udržovaly komunistický režim, ale voliči ve „svobodných“ volbách.
5) Drtikol, který toto vše jako straník z přesvědčení vyznával a schvaloval, byl velký mistr. Jak velký to byl mistr, ať každý posoudí po přečtení jeho vlastní rukou psaného životopisu, kde přiznává, že se stal neznabohem.
6) Naše pronásledování StB jsem si vymyslel. StB nikoho, kdo šířil duchovní pravdy a vydával zakázanou literaturu, nepronásledovala. Toto vše není nic jiného než propaganda komunismu, která má vzbudit dojem, jak byli komunisté hodní a jak zbabělí nestraníci, kteří nechtěli do komunistických vězení, si vlastně za vše mohou sami. Mohli se přece nechat rozstřílet sovětskými tanky.
A další desítky podobných bodů budou následovat. Toto je pravá tvář našich nepřátel, to je jejich přesvědčení. A tito lidé, kteří tak chválí komunismus a komunisty, si přisvojují právo posuzovat duchovní úroveň druhých.“

Jestli pan Vacek myslí vážně, že jsem autorem uvedených „bodů“ a že se tudíž nejedná o jím samým vymyšlené a překroucené výroky, měl by uvést pramen, odkud jsou čerpány – jak je tomu vždy v případě Vackových citátů publikovaných na Kauze Jiří Vacek. Jinak nemají žádnou validitu.

Stanovisko redakce:
Páně Vackův vánoční útok plný prokazatelných lží je zcela jasným důkazem toho, že Jiří Vacek není ani trochu slušným, tím méně duchovním člověkem. Proto se i nyní plně stavíme za stanovisko pana Paříka. I kdyby Jiřímu Vackovi do přednášek pana Eduarda Tomáše (nejen do přednášek, ale např. i do zádušní mše za něj) cokoliv bylo, proč lže např. o tom, že se na setkáních s Tomášovými nemeditovalo a že přestávka na setkáních s nimi trvala půl druhé hodiny? Kdo z jeho čélů nyní opět začne s papouškováním těchto lží? Pan Kouba, Ries, Čapek (který do Lucerny na Tomášovy chodil a viděl snad okolo sebe, že nikdo ze dvou a půl tisíce lidí nemedituje?) anebo se nechají předběhnout panem Šťastným či Krutinou? Dostane prostor paní Sobalová a další? V souhlase s Vackovým drzým a provokativním tvrzením, že bude hlásat své sprosté lži, dokud bude třeba, i my budeme stát na straně pravdy a budeme psát pravdu, dokud bude třeba. Dokud bude pan Vacek lhát. Dávno se měl mnoha lidem omluvit. Panu Vackovi doporučujeme, aby ona svá tvrzení psal formou vlastnoručně podepsaného písemného prohlášení a posílal je všem, které kritizuje, a pak - “dokud bude třeba“ - je opakoval u soudu.
A aby měl starý pán jasněji, objasňujeme pro jeho chápání některé pojmy jako „ctitel Ramany Maháršiho“a „ctitel učení Ramany Maháršiho“. Ty zahrnují každého (nemusí jít o jednoho člověka), kdo ctí osobu a učení Ramany Maháršiho z Arunáčaly a nemá rád, když je tato významná duchovní osobnost zneužívána a když je zneužíváno jeho učení. Obojího se Jiří Vacek v hojné míře dopouští. Proč Jiří Vacek užívá velmi často plurálu, když mluví o sobě, tzv. pluralu majestaticu, dosud nevysvětlil. Že by pouze šlo o schovávání se za dav? Jiří Vacek zneužívá již více let Šrí Ramanu Maháršiho a jeho učení. Každý, kdo není „vackovcem“, může být nevackovcem (tzn. tvrdí-li o sobě např. lidé, jako tzv. maríči, tzv. rigdzin, pan Přikryl atd., že s p. Vackem nemají nic společného, mohou být nazýváni tzv. nevackovci). Pisatelé, kteří užívají takové přezdívky, se pochopitelně bojí Vackova štvaní, jaké předvedl např. proti M. Paříkovi a dalším. Pan Vacek pseudonymy prý nemá rád. Pokud se za nimi však skrývá někdo, kdo dává průchod svému darebáctví a sprostotě vůči jeho kritikům, tak mu je schopen nabídnout přátelskou pomoc (např. na „stránkách našich přátel“ tzv. paní maríči nebo distribuce knihy „Lva Tygra“). Každá špatnost, každá lež namířená proti Vackovým kritikům, je Jiřímu Vackovi dobrá. Zjevně jde o Vackovo darebáctví, nikoliv o nějakou duchovnost.