neděle 23. září 2007

Jak samozvaný satguru překrucuje skutečnost

Martin Pařík

Ve svém článku Popírači učení Ramany Mahárišiho,

http://www.jirivacek-satguru.cz/clanky/aktualni-clanky/popiraci-uceni-ramany-maharisiho

z jehož řádků i podtextu čiší nasupenost a závist (V televizi opakují Tomášovy Paměti mystika a samozvaný satguru zase nic.) jednoho velkého ega Jiří Vacek napsal:

Když si pan Dostál přečetl, jak Ramana Maháriši vedl své uctívatele stezkou odevzdanosti, dostal takový vztek na Mahárišiho, že způsob jeho vedení nazval „hitlerismem“...

Jenže pravda je naprosto odlišná, jak dokládá autentický přepis z Jitřní země, kde pan Dostál napsal přesně toto:

„Pan Vacek nám ve svém nejnovějším článku sděluje svou představu o odevzdanosti; prý přesně tak, jak ji chápal a vyžadovat sám Mahariši:

"Jeho (tj. Maharišiho) požadavek odevzdanosti byl naprosto určitý a jednoznačný. Ten, komu se měli odevzdat, byl on sám a odevzdanost nespočívala v nějakém obecném prohlášení, ale v naprosté a doslovné poslušnosti k jeho pokynům. Tuto poslušnost tvrdě vyžadoval a odpor netrpěl. Od těch, které Maháriši vedl stezkou odevzdanosti, vyžadoval nejen naprostou poslušnost, ale i okamžité splnění svých příkazů bez jakýchkoliv dotazů a odkladů."

Vždycky jsem si myslel, že těm, co neumí dělat átmavičáru (jako džňáninové), radil sebeodevzdání Bohu ve smyslu bhakti. Tedy myslel jsem si, že jim radil, aby se odevzávali Bohu... Ale pan Vacek nám tu tvrdí, že chtěl po lidech, aby se odevzdali jemu samému...? Teď už tedy chápu, proč od svých žáků pan Vacek vyžaduje bezvýhradnou oddanost, ale proč se při tom zaštiťuje Maharišim? Není takto pojatá odevzdanost už vlastně hitlerismem? Neběhá vám z toho přátelé tak trochu mráz po zádech?!

Každému jenom trochu soudnému člověku musí být jasné, že pan Dostál mínil hitlerismem stezku odevzdanosti v podání pana Vacka, který hrubě dezinterpretuje učení Maharšiho. Maharši samozřejmě nabádal k odevzdanosti do Boží vůle, Bohu - nikoli osobě - v jakémkoli okamžiku života, při jakékoliv činnosti. Kdyby tomu bylo jinak, neměla by jeho nauka o odevzdanosti univerzální platnost, vztahovala by se pouze na několik jeho současníků nebo pouze na ty, kteří mají učitele v těle. Pan Vacek to ovšem chápe pouze redukovaně jako odevzdanost a poslušnost vůči osobě, nejlépe své (viz např. šaktipatový případ s Danem Moravcem), vůči svému zištnému, samolibému a sebestřednému egu, což je zcela zásadní rozdíl.

Když pan Vacek tvrdí, že neučí nic jiného než Maharši, Kristus a všichni opravdoví mistři, není to pravda. I kdyby nakrásně používal některá stejná slova.

Duo cum faciunt idem, saepe non est idem - že, pane Vacku.



Máte pravdu, pane Dostále, leckomu z Vackovy účelové dezinterpretace Maharišiho učení opravdu může běhat mráz po zádech.


mailto:kauza.vacek@gmail.com